Tří Prutků
(Dreiprutekgasse)
Nehlučí židovská škola.
Zmizela jarmulka.
Odvlečen rábi. Zničena tóra.
Dav jako vždy. Mlčí. Kouká se shora.
Zapadla. Odešla. Vyhasla hvězda.
Zůstal jen gój a jeho šiksa?
Protekla kalná, hnědá i rudá.
Oslepla ulice, není však němá.
Zastav se poutníče!
Snad někdo volá.
Snad se to nestane, nestane znova?

Židovské památky

Daniel Baránek, Radek Lipovski, Tomáš Adamec

Císařský patent z roku 1851 sice odročil řadu povolení z revolučních let 1848–1849, alespoň však židům umožnil vlastnit hospodářské firmy a jejich podnikatelská činnost byla i jinak podporována. Přes další restrikce si na konci padesátých let frýdecko-místečtí židé zřejmě vymohli vznik legálního modlitebního spolku. Nedatovaný pamětní spis z konce 19. století sepsaný Leopoldem Panethem klade počátky zakládání zdejší kultovní obce do roku 1858, kdy údajně Herrmann Löw a Dr. Josef Ziffer založili modlitební spolek (Betverein).

Vydáním několika zákonů na přelomu padesátých a šedesátých let a únorové ústavy roku 1861 byli židé zrovnoprávněni s ostatním obyvatelstvem. V souvislosti se získanou svobodou se frýdecko-místečtí židé rozhodli na počátku 60. let 19. století pozvednout svůj dosavadní modlitební spolek na vyšší úroveň a zřídit synagogu. K tomu účelu si zvolili přípravný výbor sestávající z Filipa Landsbergera (předseda), Gustava Miinstera, Ignatze Munka, Herrmanna Löwa a Samuela Samueliho. Filip Landsberger rezignoval na své předsednické místo na konci roku 1863 a na jeho místo byl zvolen Dr. Josef Ziffer. V téže době schválila zemská vláda slezská vznik židovského náboženského spolku se sídlem ve Frýdku. Jeho stanovy byly definitivně schváleny dne 23. 1. 1864. Účelem spolku byla podpora náboženské výchovy židovské mládeže, realizace a společné vykonávání pravidelných bohoslužeb, hrazení nákladů na modlitebnu, zakládání a podpora rituálních, vzdělávacích a dobročinných institucí pro židy ve Frýdku, Místku, Koloredově a okolí.

Frýdecko-místečtí židé se dohodli na výstavbě synagogy ve Frýdku už v roce 1862. Vybrali si místo blízko mostu z Koloredova do Frýdku mezi frýdeckým zámkem a poutním chrámem, které patřilo Těšínské komoře. Arcivévoda Albrecht poskytl pozemek zdarma a stavbu podporoval stavebním dřívím. Podle líčení Bernharda Krause z období první republiky měla synagoga vysoké dvoukřídlé dubové dveře, za nimiž se nacházela předsíň, z něhož se vycházelo schodištěm na ženskou galerii a napravo do převlékací místnosti pro muže a chór. Za druhými dveřmi se nacházela hlavní lod' templu s prostorem pro zhruba 200 osob, vysokou dřevěnou klenbou a šesti vysokými zakulacenými okny. Čtecí pult už nebyl situován uprostřed modlitebny jako v tradičních synagogách, ale vpředu blízko svatostánku. K otevření došlo dne 14. 9. 1865, kdy jeden slavnostní průvod přinášel starý svitek tóry z původní modlitební místnosti v domě Samuela Samueliho na Koloredově a druhý průvod pod vedením těšínského rabína Simona Friedmanna nesl nové svitky tóry.

Od podzimu roku 1864 se vyučovalo židovskému náboženství pod vedením kantora (chazana) a učitele Josefa Fischera. O dva roky později začal na židovské škole vyučovat učitel a šochet (židovský řezník) Max Reisner, ale po dvou letech ze školy odešel. Na konci 60, let židovský spolek požádal o povolení zřídit soukromou dvoutřídní školu a v březnu 1870 slezský zemský prezident této žádosti vyhověl. Stavbu vlastní budovy se nedařilo uskutečnit pro nákladnost. Pozici nadučitele obsadil roku 1881 Bernhard Kraus z Pohořelic a o rok později mu přibyl kolega v pozici podučitele, Jakob Pollak. Oba vydrželi na této škole více než 40 let. Nedlouho před první světovou válkou založili místní židé vlastní školní spolek (Jadischer Schulverein in Friedek). Na počátku dubna 1913 si spolkový výbor zvolil za předsedu Ferdinanda Geiringera, továrního ředitele v Místku, a za jeho zástupce Adolfa Reika, obchodníka ve Frýdku.

Své zemřelé pohřbívali místní židé na starém židovském hřbitově v Těšíně, a proto s spolek snažil najít vhodné místo pro vlastní hřbitov. Podařilo se to teprve v roce 1880, kdy pivovarský nájemce Ignatz Kolban zakoupil pole po levé straně silnice do Dobré a postoupil je spolku. V červnu 1882 začal spolek stavět hřbitovní budovu sestávající z obřadní síně, márnice a bytu pro hrobníka. První pohřeb na tomto hřbitově se konal dne 10. 10. 1882.

Přes vlastní synagogu, školu a hřbitov spadali frýdecko-místečtí židé nadále pod náboženskou obec v Těšíně, které museli odvádět kultovní daň. K obřízce si zdejší židé v 80. letech pozývali mohela Bertholda Schwarze z Moravské Ostravy. Potíže, kterým židé museli čelit na Frýdecko-Místecku, vedly k založení nové náboženské obce. Po vydání zákona ze dne 21. 3. 1890 byli židé soudních okresů Frýdek a Místek dotázáni, zda se chtějí sloučit v jednu náboženskou obec a jejich odpověď byla většinou kladná. Kromě rabína se ve Frýdku a Místku nacházely všechny instituce požadované zákonem, ale zdejší obyvatele mojžíšského vyznání zaskočilo v polovině června 1891 nařízení ministerstva kultu a vyučování, které vymezovalo obvody náboženských obcí na Moravě a soudní okres Místek přiřadilo k obci v Moravské Ostravě. Předseda frýdecko-místeckého spolku Herrmann Löw se však nevzdal a bojoval za vytvoření jednotné náboženské obce pro Židy z obou měst. Ministerstvo opravilo své nařízení v prosinci 1892 a od tohoto data nová židovská náboženská obec zahrnovala oba soudní okresy, jak frýdecký, tak místecký. Volby do provizorního výboru obce proběhly v roce 1893 v sále frýdecké radnice. Herrmann Löw byl zvolen předsedou, Leopold Paneth jeho zástupcem.

Provizorní výbor okamžitě zadal staviteli Rudolfu Aulegkovi přestavbu synagogy, jejíž rozměry byly již bezmála 30 let nevyhovující. Byly zvednuty krovy, aby bylo možno postavit nové dvě galerie oddělení pro ženy. O varhany se postarala firma Rieger z Krnova a stěny vymaloval malíř Glücklich z Bílska. Osvětlení bylo zařízeno elektřinou. K výstavbě budovy školy se obec dostávala obtížněji, k slavnostnímu otevření došlo až v roce 1900, dva roky po položení základního kamene. Budova obsahovala dvě školní třídy, prostorný sál, zasedací místnosti, kanceláře pro předsednictvo obce, byty pro rabína a školníka.

Stanovy židovské náboženské obce byly schváleny teprve na počátku roku 1896. Sídlem předsednictva obce se stal Frýdek, správní orgány tvořily výbor (10 členů), rozšířený výbor (20 členů) a předsednictvo (předseda, jeho zástupce a tři poradní). Ve stanovách byly vymezeny následující úkoly: uspokojení náboženských potřeb členů, udržování ústavů pro tyto potřeby, ustanovení a vyplácení rabína a dalších obecních činitelů, výuka židovského náboženství s ohledem na hebrejštinu, udržování konfesijního hřbitova, podpora chudých. Ačkoliv jedním z cílů obce bylo ustanovit vlastního rabína, členové se zdráhali a žádali ministerstvo kultu a vyučování o udělení výjimky. Herrmann Löw obhajoval požadavek nedostatkem financí. Obec dostala odklad na tři roky, ale po uplynutí lhůty znovu žádala o odklad. Konkurz byl vypsán teprve v únoru 1900 a přihlásilo se 25 kandidátů. Výbor zvolil Judu Bergmanna. jenž se narodil v Brzezanech v Haliči roku 1874, vystudoval vídeňský rabínský seminář a vídeňskou univerzitu a od roku 1898 působil jako rabín v Lošticích. V roce 1903 byl rabín Bergmann povolán na synagogu v německém Karlsruhe a jeho zástupcem byl zvolen Mathias Schwarz. O uprázdněný post rabína se ucházelo 23 mužů. Výbor zvolil Jakoba Drobinského, který vystudoval seminář v Budapešti a filozofii na pražské univerzitě. Drobinský byl později jmenován polním rabínem a rovněž působil na kadetní škole v Karlovaci (Chorvatsko) a jako rabín u židovské obce v Bezdružicích (Čechy). Příslušel do Přerova. U frýdecko-místecké obce zůstal téměř do začátku první světové války, ale nedlouho před jejím vypuknutím získal místo rabína ve Vídni. Zastupoval jej moravskoostravský rabín Jakob Spira a frýdecko-místecký rabinát zůstal neobsazen.

Dobročinností se ve Frýdku a Místku zabývaly dva židovské spolky. Židovský ženský dobročinný spolek císaře Františka Josefa pro Frýdek, Místek a Koloredov vznikl už roku 1888 z iniciativy Fanny Löwové, manželky Herrmanna Löwa. Jeho cílem bylo podporovat židovské chudé. Členkou se mohla stát každá žena, která přispěla měsíčně alespoň 25 krejcary. Chevru kadišu, tradiční židovskou dobročinnou organizaci, založil ve Frýdku roku 1896 Leopold Paneth. Členy byli pouze muži, ale ženy se zapojily do činnosti spolku, jehož úkolem byla podpora chudých, návštěva a péče o nemocné a pohřbívání souvěrců. Kromě těchto dvou zásadních organizací působila ve Frýdku ještě pobočka Pomocného spolku pro nuzné židovské obyvatelstvo v Haliči (od 1900) a pobočka svazu rakouských spolků pro osídlení Palestiny a Sýrie „Zion", založená Leopoldem Huppertem v roce 1898. Obě po-bočky však velmi záhy zanikly. Po ukončení činnosti spolku Zion v roce 1902 ve Frýdku působil mládežnický sionistický klub a tělovýchovný klub Maccabia a Hasmonea.

Herrmann Löw stál v čele frýdecko-místecké náboženské obce až do své smrti dne 12. ledna 1906. Podle pamětního spisu byl veřejně velmi aktivní, zasedal plných 31 let v obecním výboru Koloredova a 21 let ve školní radě v Místku. Leopold Paneth mu ve spisu složil velkou poklonu: ... je potřeba udělit nejvyšší poctu panu Herrmannu Löwovi za jeho všeobecné známou zásluhu o blaho a zájmy náboženské obce. Vdova Fanny Löwová založila v roce 1914 na památku svého zesnulého manžela nadaci k ošacení školáků německé a české národnosti z Místku a Koloredova. Löwovým nástupcem ve vedení obce se stal frýdecký továrník Alois Reik a po něm místecký továrník Salomon Tauber.

Do první světové války museli narukovat také frýdecko-místečtí židé. Sedm z nich se z války nevrátilo. Jelikož odešli především muži produktivního věku, klesala aktivita obecního výboru. Do synagogy přicházelo méně lidí, což se poněkud zlepšilo příchodem židovských uprchlíků z Haliče. Obecní výbor se snažil podporovat haličské uprchlíky v různých moravských městech, ale od podzimu 1916 se soustředil jen na uprchlíky na Frýdecko-Místecku. Školní budovu zabralo vojsko a výuka probíhala několik měsíců v pronajatých prostorech. Počet žáků prudce stoupl až na 69 v polovině války, což asi bylo dáno přílivem uprchlíků z Haliče. Synagogu postihly válečné rekvizice. V červnu 1918 byly zabrány cínové píšťaly varhan.

Nejtíživější dopady na místní židovské obyvatelstvo však měla za následek okupace.Ve Frýdku-Místku žilo v roce 1938 celkem 480 židů, část z nich ještě před příchodem okupantů odešla, do března následujícího roku jejich počet klesl na 280. Po zkušenostech z Říše se dalo očekávat, že jejich další osud nebude jednoduchý. První pokusy o jejich perzekuování se objevily velmi záhy po začátku okupace, když kdosi v přílišné horlivosti začal označovat židovské obchody jako v říši. Tehdy bylo ještě proti tomuto postupu zakročeno. Brzy ale začaly otevřené útoky na židy a jejich majetek. V noci na 14. června vyhořela frýdecká synagoga. Požár byl úmyslně založen, ale jména pachatelů oficiálně nebyla nikdy vypátrána ani zveřejněna.

Převzato s laskavým svolením autorů: Mgr. Daniel Baránek, Ph.D., Mgr. Radek Lipovski, PhD. PhDr. Tomáš Adamec.
Lipovski, Radek. Frýdek-Místek. 1 vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2014. str. 279–281, ISBN 978-80-7422-314-3.
Adamec, Tomáš. Frýdek-Místek. 1 vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2014. str. 362–363, ISBN 978-80-7422-314-3.